Vypravěčka 1

Z knížky Třináct Klanových matek od Jamie Sams

Klanová matka Šestého měsíce

Pověz mi příběh, milá Matko,
o Předcích a jejich dnech,
jak kráčeli v kráse
učení šamanských cest.

Když slyším tvůj příběh,
zcela jasně zřím
význam každé lekce života
a jak souvisí s mým.

Ostatní jsou mi vzorem,
jak sdílet pláč i smích,
zkušenosti jiných mě učí
že nad strachem láska vítězí.

Spolu můžeme cestovat po časech dávno minulých
a znovu nalézt všechnu moudrost odkazů předků zemřelých.

Vypravěčka je Klanová matka měsíčního cyklu, který připadá na červen a náleží k němu červená barva. Vypravěčka nás učí mít víru, být pokorní a zůstat v srdci mladí tím, že si udržíme nevinnost. To je část Medicíny, která je obsažena v červené barvě. Tato Klanová matka ochraňuje v Cyklu Pravdy šestý princip mluvit pravdu. Vypravěčka učí své lidské děti mluvit ze srdce a říkat to, co si myslí vždy pravdivě, jasně a výstižně. Tato Klanová matka je učitelkou pravdy a průzkumnicí, která ukazuje, kolik víry potřebujeme k nalezení cesty skrze prales našich vlastních iluzí a zmatků. Vypravěčka nás učí, že mluvit pravdu je základem Ústní tradice, která udržuje univerzální a věčnou moudrost stále živou. Obtížné lekce, kterými prošly některé lidské bytosti na Červené stezce fyzického života, vycházejí z věčné pravdy, a platí proto stejně pro všechny ostatní.

Vypravěčka nás učí, že můžeme s pomocí humoru rozptýlit obavy a vyvážit posvátnost s neuctivostí. Když se dokážeme zasmát lidskosti a vlastním pošetilým pokusům udržet si svá omezení, porazíme démony, které jsme si sami vytvořili, a kteří nás poutají k dramatičnosti a potřebě neustále něco měnit. Když nasloucháme příběhům ostatních o tom, jak zvládli učení na svých cestách, jsme schopni podívat se na naše vlastní pozemské Přechodové rituály z nové perspektivy.

Tato Klanová matka ovládá Medicínu Heyokah, která nás učí růst prostřednictvím smíchu. Naše Orenda touží po jednotě a Heyokah nám ukazuje, jak jí můžeme dosáhnout tím, že projdeme zadními dveřmi neboli protikladnou stranou každého učení. Duchovní podstata vidí za hranice omezeného lidského vnímání a společně s Medicínou Heyokah nás může vysvobodit z umíněnosti. Heyokah kolem nás šaškuje a přináší nenápadné lekce, na které můžeme reagovat nebo je můžeme ignorovat. Vypravěčka také umí utkat příběh, který popisuje životní lekci konkrétní osoby, aniž by na tuto osobu ukázala prstem. Přítomnost Heyokah pak dovede posluchače k tomu, aby bez obav spatřil svou vlastní pozici očima pozorovatele místo toho, že by musel nepříjemné situaci čelit tváří v tvář.

Vypravěčka využívá dary moudrosti, jež nesou Staří duchové, a předává pravdu, která těmto předkům pomohla. Pokud byla pravda použita k vyřešení životního problému nebo výzvy, zaslouží si, aby byla sdílena s budoucími generacemi. Vypravěčka a její měsíc jsou spojeny s červenou, protože je to barva krve. Moudrost všech lidských Předků a jejich lekcí je zakódovány v krvi. V Tradiční indiánské Medicíně byla krev vždy považována za řeku života, která teče skrze naše těla a umožňuje nám spojit se s věděním moudrých Starších, jež přišli před námi. Až v moderní době vědci objevili, že DNA nese genetický otisk, ale zatím nezjistili, že vzor DNA v každé lidské buňce a v krvi umožňuje také přístup ke kolektivnímu vědomí a duchu lidské rasy.

Každý, kdo naslouchá, slyší od Vypravěčky historky o tom, jak jiní lidé nalezli pravdu ve svém životě. Tato Klanová matka říká pravdivá slova a tím se i my učíme mluvit z naší osobní pravdy a Posvátného úhlu pohledu, pokud jsme požádáni o názor. Pokud o něj požádáni nejsme, učí nás naslouchat bez nutnosti dávat nevyžádanou radu. Strážkyně medicínských příběhů nám připomíná, že vyslovení pravdy toho druhého nikdy nezraní, pokud to uděláme s láskou a nezahrneme do toho vlastní projekce nebo nadřazenost či malicherné soudy, které často používáme při kritice sebe sama. Říkat pravdu je umění, které nikdy nezahrnuje hodnocení ostatních. Namíření prstu na jiného člověka vždy znamená namíření třech prstů zpět na toho, kdo obviňuje. tento způsob jednání nikdy nedovolí tomu, kdo je terčem kritiky, aby pravdu nalezl sám. Stejně jako Vypravěčka může ten, kdo chce říkat pravdu bez obviňování, sdílet svůj příběh o tom, jak zvládl učení nebo bezpečně prošel krizí. Tato Učitelka Pravdy připomíná, že lidé, kteří říkají polopravdu, zrazují důvěru ostatních nebo šíří pomluvy, to dělají proto, že jsou zranění. Nejsou schopní říkat pravdu ani sami sobě, a proto projikují lži a iluze pocházející z vlastního zranění na nejbližší lidský obraz nebo situaci, kterou potkají.

Vyprávění příběhů

Vypravěčka pozorovala tváře dětí, jež se shromáždily kolem ní, aby si poslechly příběh, který chtěla sdílet s Kmenovou radou Nejmenších. Oheň se odrážel v rozdychtěných tvářích maličkých a Vypravěčka se mohla těšit na nadšené publikum. Láska, kterou k ní cítili, pramenila z toho, že se k nim chovala s respektem. Vypravěčka naučila mnoho předchozích Klanů a Kmenů, že děti jsou dospělé duše v malých tělech, a proto se dětská rada stala radou Nejmenších.

Na noční bezměsíčné obloze bylo vidět tisíce hvězd. Tímto Spánkem začínal nový měsíční cyklus Dozrávajícího měsíce. Hvězdná Medicínská mísa noční oblohy dávala tušit, že se bude dít něco velkolepého. Vánek nesl sladkou vůni květů Mimózy, které visely z větví Stromových bytostí stojících v kruhu okolo příbytku Klanové matky. Světlušky tančily ve vzduchu kolem potoka lemovaného mátou, lučním jetelem a vysokými orobinci, který se klikatil táborem. Světýlka se mihotala a blýskala v teplé letní noci.

Vypravěčka se rozhodla, že je ideální čas na to, aby sdílela příběh o tom, jak Světluška přišla ke svému blikajícímu světlu. Děti, které tvořily Radu nejmenších lidu byly okouzleny Klanovou matkou, hvězdami i tančícími světluškami a jejich zvědavé hlavičky nevěděly, kam se dívat dřív.

„Naweh Skennio, děkujeme za to, že jsme zdraví.“ Vypravěčka začala tradičním pozdravením, které přivedlo pozornost dětí zpátky k ní. Nejmenší věděli, že tento pozdrav je oficiálním znamením, že se mají usadit, ztišit a poslouchat bez přerušování. Vypravěčka vykládala této radě pouze krátké příběhy, neboť ty nejmladší děti v Radě Nejmenších měly teprve tři léta a nedokázaly udržet pozornost tak dlouho jako větší děti. Po dovršení jedenácti let se chlapci přesunuli do Rady Mladých válečníků a dívky se připojily k Radě Motýla, která je připravovala na přechod do rozkvétajícího ženství.

Vypravěčka si odkašlala a začala vyprávět. „Před mnoha a mnoha měsíci se Světluška jmenovala jinak. byla hvězdou a jmenovala se Zapomíná Zářit. Malá hvězdička byla součástí početného Hvězdného lidu a žila se Sedmi hvězdnými sestrami, které stále jasně září támhle na obloze.“ Vypravěčka ukázala na sedm hvězd uprostřed souhvězdí Velkého bizona, aby děti věděly, kam se mají dívat.

„Sedm hvězdných sester střežilo Sedm posvátných směrů Východu, Jihu, Západu, Severu, Nahoře, Dole a Středu, aby Lidský kmen nezapomínal uctít hojnost, kterou velký bizon přináší ze všech stran. Zapomíná zářit byla pořád smutná, protože její sestry měly poslání držet Sedm posvátných směrů pro Velkého bizona a nevěděla, jaké poslání má ona. Byla tak smutná, že občas nechala své světlo úplně zhasnout a tak si vysloužila své jméno Zapomíná Zářit.

„Jednoho Spánku, když Babička Luna ukazovala celou svou tvář, ji zapomíná Zářit požádala o svolení opustit Hvězdný lid a přiblížit se k Matce Zemi, aby zjistila víc o svém životním poslání. Babička Luna jí to dovolila, ale řekla, že musí být opatrná a nepřiblížit se k Zemi moc blízko. Přitažlivost Matky Země by ji mohla zadržet a zabránit jí v návratu domů. Zapomíná Zářit slíbila, že si dá pozor a půjde jen tak daleko, jak to bude bezpečné.

Během dalšího Spánku se Zapomíná Zářit vydala na cestu Hvězdným lidem, až dosáhla mraků nad Posvátnou horou. Její srdce bylo veselé, protože viděla všechny Sestry a Bratry Zvířecího kmene, jak si hrají v měsíčním světle. Zavolala dolů na bratra Kojota a zeptala se, jestli se může zapojit do hry. Všechna ostatní zvířata znala kojota jako podvodníka, ale malá Zapomíná Zářit nevěděla o žádném z Dětí Země nic, protože zatím žila pouze s Hvězdným lidem. Podvodník Kojot zavolal zpátky, že je rád, že si s ním chce malá hvězdná sestra hrát, ale že je moc daleko.

Zapomíná Zářit chvilinku přemýšlela a pak se rozhodla přiletět blíž. Tančila na obloze a Kojot tančil zároveň s ní na Zemi. Kojot začal k malé hvězdné sestře tiše mluvit a Zapomíná Zářit musela sletět níž aby slyšela, co říká. Sladší a sladší slova přátelství přitáhla malou hvězdičku z oblohy dolů, až se vznášela těsně nad Kojotovou hlavou.“

Vypravěčka udělala malou přestávku, aby děti měly čas domyslet, co bude následovat. Když na jejích rtech visely všechny doširoka rozevřené oči, zvedla hlas a v nejstrašidelnější části příběhu skoro křičela: „A potom ten starý podlý Kojot chňapl po Zapomíná Zářit a spolknul ji!“ Děti na chvíli zapomněly na dobré způsoby , zalapaly po dechu a některé vyjekly hrůzou.

„Nuže, předpokládám, že všichni tušíte, jak se vystrašená Zapomíná Zářit cítila, když zjistila, že se ocitla uvnitř Podvodníkova břicha. Byla tak nešťastná, že úplně přestala svítit, a netušila, jak se dokáže dostat bezpečně ven.

Zhruba ve stejnou dobu, kdy Kojot spolkl Malou hvězdnou sestru, se Babička Luna podívala dolů a zjistila, že Zapomíná Zářit není nikde vidět. Dívala se a dívala, ale Malou hvězdnou sestru nikde nezahlédla. Měla o ni strach a poslala své průzkumníky, Vlasaté hvězdy, aby se po ní podívali. V těch dávných časech byly Komety poslové, kteří mohli opouštět Hvězdný lid a zase se vracet. Vlasaté hvězdy hledaly Malou sestru ve výškách i při zemi, ale marně.

Malá hvězdná sestra měla uvnitř Kojotova břicha velký strach. Věděla, že si bude muset vybavit veškerou moudrost, kterou se naučila od svých Sedmi sester, jinak je už nikdy nespatří. Po dlouhé chvíli si vzpomněla, proč se jmenuje Zapomíná Zářit. Vždycky se bála, že její světlo není tak jasné jako světlo sester a že jenom sem tam trochu bliká. Teď, když byla chycená v břiše Kojota, se rozhodla, že by ve svou schopnost svítit jasně, měla víc věřit. Nadechla se, poslala všechno své světlo do malého hvězdného těla a rozzářila se tak silně, jak jen mohla.

Číst dál Vypravěčka 1